Naplňuje mě vášeň k pohybu a tanci, učení se a pozorování světa, vnímání krásy, radosti, divokosti i jemnosti, poznávání. Miluji na sobě to, jak miluji život, i to, jak jsem se mu někdy nesmyslně bránila. Miluji svoje divoké a nezkrotné vlnité vlasy, svoji jiskru, to, že jsem žena… Svoje vlnění na vlnách emocí, s jejich propady a vzestupy, jejich prožívání v celé intenzitě.
Mám ráda teplo, tanec, vůně, pestrost, milování, dobré jídlo, symbol jin jang, tajemno, tvoření. Tvoření svého života, který není dokonalý, ale je můj. Jsem vděčná za své dvě nádherné děti, skvělého partnera, svoji velkou rodinu a nejbližší kamarády, kteří mě vyslechnou, když potřebuji, a podporují mě. Nemám ráda promarněný čas. Dává mi smysl na sobě pracovat, abych zkvalitnila svůj život a žila své hodnoty.
Narodila jsem se přesně těm správným rodičům. Naučila jsem se, že můžu dělat věci jinak a že život není dokonalý, ale také že prací na sobě mohu mnohé změnit. A když se mi někdy nechtělo a hodně to bolelo, tak silnou motivací pro mě byly moje děti. Přijetí zodpovědnosti za sebe, své činy a jejich odpracování, připravilo pro moje děti jiný „odrazový můstek“ a mohou ve svých životech – budou-li chtít – skočit ještě blíž k vnitřní svobodě a kráse, vnímání světa a naplnit svůj život.
V objevování svobodného vyjádření a naplnění v životě ráda podpořím i vás.
1979
NÁDECH
…můj první v životě
1984
Už jako malá miluji pohyb, dech, vůni vzduchu a bylinek, svobodu, volnost, tanec, smích… Jako pětiletá dělám hvězdy, jednu za druhou, v rozlehlém sadu, na milovaném místě v jižních Čechách. Prostor se mi zdál skoro nekonečný a hvězd se tam vešly snad tisíce (i těch na nebi:), jo! Miluji prostor, tajemno, svobodu vyjádření a pohybu.
O vše brzy přijdu. Z velké části díky setkání se svoji velmi náročnou, přísnou a ambiciózní učitelkou na klavír a protože jsem jako dítě neměla jinou možnost, přijala jsem tento životní styl za svůj a zapomněla...
1994
Studuji na španělském gymnáziu, závodně tancuji, odmaturuji na Konzervatoři Jaroslava Ježka – obor klavír + dvou leté kurzy na AMU. Studuji angličtinu, španělštinu, francouzštinu a němčinu. Jako následnou vysokou školu jsem si vybrala obor "Ekonomie a Marketing" Tuším, že ekonomií se zabývat nebudu, ale španělština a možnost částečně studovat v Barceloně byly velkým lákadlem, to se naplnilo a za několil let odpromuji na ekonomické VŠ v Barceloně s titulem MBA.
2008
Konečně je moje studijní dráha u konce a při cestování s batohem po Andalusii přemýšlím, co chci dělat dál, co mě baví, co mi dělá radost. Přišlo mi intuitivně slovo koučování, které profesoři z VŠ občas zmínili, ale moc jsem o tom tehdy netušila. Od španělského kamaráda se dozvídám o kurzech koučování v instituci Augere Foundation. Budu opět studovat v Barceloně! Tentokrát koučování. Ano, mohla jsem si vybrat kurzy koučování v Česku – a bylo by to mnohem blíž, levnější a jednodušší...
Někdy je ale volání a touha tak silná, že jdete dál… s odvahou do dobrodružství.
2009
Jsem v barcelonském metru. Jedu na první kurzy koučování, těším se a zároveň jsem trochu nervózní. Najednou mi dojde, že pořádně nevím, co to je koučink, ani jestli mě to bude bavit, a přitom si rovnou zaplatím celý kurz. Plácnu se do čela a směju se sama sobě. Obavy byly zbytečné. Jako bych otevřela dveře a vstoupila do proudu života, cítila jsem se jako doma a vítaná. Byla to radost! Hned jsem měla jasno, že tyto principy budu jednou předávat lidem, aby je měli k dispozici a mohli si tak zjednodušit život…
Život, má jiné plány.
Jsem těhotná. V den porodu mi přichází oznámení o úspěšně složené certifikaci ACC Coach, kterou má v tuto dobu v Česku jenom pár lidí. A já se stávám maminkou. Obrat o 180 stupňů. Začínám poznávat nádherný dar mateřství v celém jeho spektru radostí i starostí a zblízka a do hloubky studuji záludnosti partnerství. Hledám tuny trpělivosti, lásky, pochopení, něhy, laskavé péče a důslednosti. A to stále znovu a znovu. Přišel další porod a na dalších několik let zůstávám se svojí přílišnou zodpovědností a tématem se postupně stává samozřejmost a…
Sebehodnota.
Nebo je to spíš NE–sebehodnota?
Dlouho a postupně padám dolů.
Kdesi dole u dna přichází nový…
Zážeh
Je tu rok 2019 a vracím se zpět. Tentokrát ne do Barcelony, ale zpět k sobě, k tomu, co mě baví a naplňuje – k pohybu, k vášni, k tanci, učení se, pozorování světa, vnímání krásy, k radosti, dobrému jídlu, divokosti, lásce, poznávání, vůním… K prostoru, ke svobodě sebevyjádření, nádechu, výdechu… K rozvoji a tvořivosti. V úžasu sleduji krásu okolo, krásu v druhých, v sobě. Jsem na cestě, která je neskutečně živá, plná lásky, bolesti, smutku i radosti, nových prožitků a poznatků.
20??
Poznala jsem život bez jiskry a radosti a jsem vděčná, že jsem měla tu možnost pocítit, co je to zážeh a znovu začít jiskřit a žít. Jednou, až se třeba ohlédnu za svým životem, možná ho uvidím jako jeden velký zpomalený plynulý zářivý pohyb, jako přelet jasné komety. Přeji si a věřím, že stále budu v naprostém úžasu z té jednoduchosti a geniality zároveň.
V úžasu z pohybu v životě.
A než přijde ten poslední....VÝDECH...
...Díky, že mám ještě čas na život, který je ne-konečně můj:)
V Praze, léto 2022